Úspěšní sportovci, plné tribuny a velké zápasy. Jenže když se podíváme na zázemí, realita je jiná. Boleslavské stadiony pamatují dobu, kdy byl sport úplně jiný.
V minulém týdnu jsme přijali pozvání Jardy Bílka a účastnili jsme se Mladoboleslavského sportovce roku 2025. Program, který byl připraven, se nám velice líbil a rádi jsme viděli všechny úspěšné sportovce z našeho regionu na jednom místě.
O většině sportů, které úspěšně reprezentují naše město, máme základní přehled. V našem podcastu jsme měli již několik rozhovorů se sportovci různých odvětví. Nicméně zatím nebylo v našich silách pozvat si všechny úspěšné.
Každopádně důvodem, proč jsme se rozhodli sepsat tento článek, nejsou úspěchy našich sportovců, ale stav sportovišť v našem městě. Vždyť i ten kulturní dům už něco pamatuje a jeho stav neodpovídá roku 2026.
Víme, že se pouštíme na tenký led politiky a sportu, které by se podle některých neměly míchat dohromady, ale to zvládneme.
Skanzen sportu
Začneme u fotbalistů. Přece jen mají nejnovější arénu v republice – FIFA arénu. Tu zařídil předseda FAČR a „bývalý“ majitel klubu FK Mladá Boleslav (klub je ve svěřenském fondu) pan Trunda. Také se na ni přijel podívat prezident Petr Pavel. Pro ty, kteří netuší, co je to FIFA aréna přikládáme odkaz: https://fkmb.cz/article/30328-Fotbalova-asociace-otevrela-prvni-FIFA-ARENU
Podívat by se mohl také na Lokotrans arénu, která stojí ve stejné podobě již od roku 2005. Několikrát se změnila plachta na severní straně. Přistavily se skyboxy pro majitele a významné návštěvy stadionu. Zmodernizovaly se střídačky, uřízlo se zábradlí mezi tribunou a hřištěm, přibyla LED obrazovka a v posledních sezonách i LED panely kolem hřiště nebo plachta za kotlem domácích.
Mezi novinky musíme započítat i nové kiosky – kontejnery nebo nové turnikety. Tím však výčet novinek pro návštěvníky fotbalu končí.
Pojďme teď k hokejistům. Zde se bavíme o 50. letech minulého století (!), ve kterých vznikaly tribuny a půdorys stadionu, který i dnes navštěvujeme. Velké modernizace se stadion dočkal v roce 2008. Z původních lavic a modré barvy (tu však můžeme vidět i teď) přešel stadion na zelenobílé sedačky a šedou barvu.
Od té doby bylo vyměněno osvětlení, vyměněny mantinely a přidaly se LED obrazovky. Nově jsme se dočkali fasády u hlavního vchodu a nového kiosku venku před stadionem. Z pohledu návštěvníka už více nevymyslíme.
Samozřejmě, že by nám představitelé města řekli mnohem více investic do obou stadionů. Třeba nová chladící věž na zimním stadionu nebo výměna umělé trávy na fotbalovém stadionu. To jsou však věci, které běžný návštěvník nepocítí a zároveň jsou to nutné úpravy.
Nejnovější sportovní stavbou v Mladé Boleslavi je florbalová hala u 5. ZŠ. Od roku 2023 slouží jako zázemí pro florbalisty. Ti však zápasy hrají ve Sportovní hale, která byla zrekonstruována v letech 2017 a 2021 (fasáda).
Zde však nechceme vstupovat na příliš tenký led, jelikož primátorem města je bývalý útočník klubu pan Jiří Bouška. Dle příspěvků klubu na sociálních sítích cítíme stále velkou náklonnost mezi klubem a panem primátorem, proto se o florbalu zmíníme jen v tomto odstavci.
Doba se mění
Nymburk, Třebíč, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Opava, Uherské Hradiště, Tábor, Polička či Frýdlant – to jsou města, ve kterých vznikly nové hokejové stadiony nebo se zrekonstruovaly ty stávající. O Brně a Pardubicích se bavit nemusíme.
Ve fotbale můžeme zmínit Pardubice, Hradec Králové, Teplice, Plzeň, Ostravu, Bohemians Praha nebo Táborsko.
Kdo se narodil nebo dlouhodobě žije v Mladé Boleslavi, ten vždy před volbami slyší, že si rekonstrukci zaslouží tyto stavby – hlavní nádraží, kulturní dům a stadiony. Po dvaceti letech jsme se dočkali nádraží (hurá!).
Doba se však mění a návštěvníci chtějí komfort. Doba, kdy na stadiony chodili převážně muži, kteří se šli vyřvat na soupeře nebo rozhodčího, je dávno pryč. Dnes se ligy a kluby snaží, aby byl sport zábavou pro celou rodinu. Tomu by měl odpovídat i komfort pro návštěvníky utkání.
Doba se mění také v nárocích na zázemí jednotlivých klubů a sportovců. To, co stačilo před deseti lety, dnes už stačit nemusí. Příkladem může být hokejbalový klub HBC Tygři, který postoupil do extraligy. Šatny – buňky, které jim stačily řadu let, museli najednou vyměnit za nové. Investice 8,5 milionu korun během dvou let. A to se bavíme o amatérské úrovni.
Sport jako propaganda
V minulém století byl sport součástí politického života. Jak nacistické Německo, tak komunistický Sovětský svaz používaly sport a sportovce jako demonstraci moci. Ale i ostatní země berou sport jako demonstraci síly. Vždyť USA a SSSR mezi sebou bojovaly za studené války právě skrze sport a dobývání vesmíru.
My si můžeme pamatovat hokejové bitvy mezi SSSR a ČSSR. Později byly zápasy mezi Ruskem a Českem vždy o něco „osobnější“ než mezi jinými soupeři.
Dnes sportovec vyhraje medaili a politici se mohou přetrhnout v psaní oslavných zpráv na sociálních sítích, aniž by do té doby věděli, že někdo takový vůbec reprezentuje naši zemi, město či obec. Martina Sáblíková by mohla vyprávět. Kolik zlatých medailí vyhrála a hala pořád nikde. Nicméně zde se bavíme o sportu, který – při vší úctě ke všem – není masový.
Hokej a fotbal jsou jiné sporty. Otázka národního sportu. V našem městě jsme rádi, když fotbalisté porazí Betis nebo velké kluby z ČR, nebo když hokejisté bojují v play-off. A také jsme rádi za menší sporty, které pak oceňujeme na galavečeru v kulturním domě.
Zajímá nás ale, v jakých podmínkách sport provozují. A to se nemusíme bavit o stavu hlavních ploch, ale i o dalším vybavení a hlavně o trenérech a cvičitelích, bez kterých by to nešlo. Zde se však dostáváme do celorepublikové diskuze. Pojďme zpátky k nám do města.
Ze skanzenu do dnešní doby
Nikdo nechce postavit multifunkční halu pro 10 tisíc lidí a fotbalový stadion pro 15 tisíc. Momentální návštěvnost obou sportů není na takové úrovni a vzhledem ke specifickému boleslavskému publiku to ani není možné.
Nicméně můžeme jít cestou Třince (hokej), Třebíče (hokej), Jihlavy (hokej) nebo Pardubic (fotbal). Prostě si zvolit cestu, která sice bude finančně nákladná, ale na určitou dobu bude nejmodernější v celé republice.
Můžeme si vzít z různých hal a stadionů to nejlepší a uzpůsobit to našemu městu a jeho fungování. Bavíme se o stavbách, které každý týden navštíví stovky lidí z jiných měst – nejen na extraligové či prvoligové zápasy, ale i na mládežnické akce – a vidí, bohužel, co vidí.
Ano, budeme poslouchat, že jsme mezi Prahou a Libercem a že lidé jezdí na koncerty a další akce do těchto měst. Ale proč by měli někam jezdit, když budou mít kvalitní zázemí a zábavu tady? Naopak by někdo z Prahy nebo Liberce mohl přijet do našeho města na zajímavou akci a utratit zde nějaké peníze. Samozřejmě se bude muset vymyslet způsob dalšího financování, nestačí jen postavit dům a čekat, ale koncerty, MMA turnaje, konference, prohlídky, finále florbalu a další akce by se zde najednou mohly konat. Dnes má město na indoor akce jen kulturní dům, který jak jsme psali není v nejlepší kondici a na outdoor akce Krásnou louku.
I pro kluby by se zvedla vyjednávací pozice – nejen u hráčů, ale i u partnerů, kterým by mohly nabídnout kvalitní VIP zázemí.
Jestli můžeme politikům poradit, tak peníze na údržbu budou muset dávat vždy. To jsou prostě stejné výdaje, jako má člověk na jídlo nebo nájem. Ale tady si můžete koupit vlastní nesmrtelnost ve městě, protože lidé si budou pamatovat, kdo se zasadil o stavbu stadionů. Přece jen žijeme spíše na velké vesnici než v metropoli, abychom se navzájem neznali. Zároveň si nemyslíme, že by Mladá Boleslav patřila k těm chudším městům v republice. Někdy stačí jen chtít a mít vůli. Peníze budou, ale my nebudeme.
