Zorganizovat v Mladé Boleslavi pravidelnou sportovní komunitu je běh na dlouhou trať. Většina podobných projektů zde v minulosti narazila na nezájem a po pár týdnech potichu skončila. Před měsícem to ale zkusila parta nadšenců znovu a založila RUN CLUB. Vyrazili jsme na jejich v pořadí čtvrtý sobotní výběh zjistit, kolik lidí v Boleslavi vlastně o víkendu dobrovolně obuje tenisky a co je k tomu vede.

STRAVA: Fitplace RUN CLUB

Zatímco ve velkých městech jsou organizované výběhy běžnou součástí života, v Boleslavi se lidé zvedají z gauče o něco hůř. Zakladatelé nového klubu na to šli jednoduše. „Viděli jsme to na internetu, dali jsme s Matesem hlavy dohromady a začali běhat. Přišlo nám, že přesně něco takového tady chybí,“ popisuje začátky jeden z iniciátorů.

O nějakém masovém úspěchu se po čtyřech týdnech ještě mluvit nedá, ale startovní pozici nemá skupina nastavenou špatně. Na poslední sraz dorazilo zhruba dvacet lidí. Pro organizátory je teď největší výzvou hlavně konzistence. Udržet komunitu v chodu i v dalších měsících.

Pět kilometrů na Radouč a zpět

Pravidla sobotních srazů jsou nastavena tak, aby neodradila hned na začátku. Běhá se každou sobotu od 9:00, start je u Fitplace a trasa vede směrem na Radouč. Akce je otevřená pro každého, bez registrace a bez poplatků.

Cílem je uběhnout zhruba pět kilometrů (občas se trasa protáhne na sedm až deset kilometrů) v takovém tempu, aby se u běhu dalo normálně konverzovat. Skupina se sice na trase přirozeně rozdělí na rychlejší a pomalejší běžce, ale parťáka má vedle sebe i ten, kdo běží úplně poslední.

Chcete se přidat?

• Kdy: Každou sobotu v 9:00
• Kde: Sraz u Fitplace
• Trasa: Cca 5 km směr Radouč (pohodové tempo)
• Cena: Zdarma

Co vytáhne lidi v sobotu ráno z postele?

Pro většinu dotázaných je hlavním důvodem to, že v tom člověk není sám. Skupina podle nich funguje jako přirozený bič. Když už víte, že na vás na startu někdo čeká, mnohem hůř se hledají výmluvy, proč zůstat doma.

„Je to větší motivace, větší sranda a člověka to nutí dostat ze sebe víc. Navíc je ten den pak takový hezčí,“ shodovali se běžci v anketě.

Zda Run Club v Mladé Boleslavi zapustí hlubší kořeny, ukážou až příští měsíce, kdy opadne počáteční nováčkovské nadšení a dorazí horší počasí. K pravidelné sobotní tradici má ale zatím dobře našlápnuto.

Jak jste na tom s běháním vy? Vyhovuje vám spíš klid a samota, nebo byste ranní výběh v boleslavské partě zvládli také? Napište nám svůj názor do komentářů.

The post Jak dlouho vydrží další RUN CLUB v Mladé Boleslavi? first appeared on Mladá Boleslove.

Pokud sem vyrazíte během dne, první mýtus padne hned na parkovišti. Je tu překvapivě čisto. To, co lokalitu vizuálně táhne ke dnu, je spíše postupný úpadek služeb. Obchodní parter v přízemí budov, který dříve tepal životem, pomalu skomírá. Lékárna a hospoda sice drží pozice, ale místní pobočka banky balí kufry a stěhuje se na třídu Václava Klementa. Definitivně skončil i legendární obchod Dětský svět, kam pro oblečení chodily celé generace. Místo živých výloh tak kolemjdoucí vítají spíše nápisy „k pronájmu“ nebo „v likvidaci“.

Vlastnická past aneb vítejte v „Boxlandu“

Největší vizuální bolestí celého prostoru jsou hluboko vyšlapané cestičky v trávě. Jakmile zaprší, lidé jdoucí od přechodu ke Kauflandu se brodí brutálním blátem. Proč s tím město nic neudělá a chodníky prostě nevydláždí? Odpověď je jednoduchá: Nemůže.

Tento konkrétní zelený čtverec totiž patří soukromému majiteli. Soukromník si tak s kouskem země dělá, co uzná za vhodné z komerčního hlediska. Výsledkem je nefalšované „boxové království“. Najdete tu zelený parcel box (který alespoň trochu splývá s trávou), hned vedle na hranici pozemku box od GLS a podle vyvedené elektroinstalace se už brzy dočkáme dalšího, pravděpodobně od Alzy. Vlastně můžeme být rádi, že majitel svůj pozemek neoplotil a za průchod blátem po nejkratší trase ještě nevybírá mýtné.

O kus dál směrem k přechodu už byl naštěstí někdo rozumnější a vyšlapanou hlínu zpevnil zatravňovací dlažbou, takže se k semaforu dá dojít s suchou nohou.

Zašifrované dotace a neviditelná bezpečnost

Když přejdete na druhou stranu Havlíčkovy ulice, praští vás do očí cedule o revitalizaci spolufinancované z Evropské unie. Úřednický jazyk Integrovaného operačního programu je ale tak dokonale zašifrovaný, že běžný smrtelník nemá šanci pochopit, co se z peněz vlastně zaplatilo. Zda koše, křižovatka, nebo stromy.

Když už je řeč o koších, ty v Havlíčkově ulici by spíš potřebovaly opravu než další dotace. Hned několik z nich je totiž sesunutých hluboko pod upevňovací trubku. Ať už kvůli řádění vandalů, nebo odfláknuté montáži.

Jasným a neochvějným centrem místního mikrosvěta tak zůstává vyhlášený kebab na autobusové zastávce. Ten je stabilně v obležení hladových zákazníků, což je v Mladé Boleslavi vždycky neklamná známka kvality.

Bizarní pohled se však naskýtá hned vedle. Přímo naproti Kauflandu má své sídlo centrum asistentů prevence kriminality. Pokud byste ale čekali otevřené, prosklené a reprezentativní pracoviště, které ve vás vyvolá pocit bezpečí, budete zklamáni. Výloha je kompletně zalepená neprůhlednou fólií a žaluziemi, uvnitř je zhasnuto a provozovna působí jako to nejmrtvější místo v ulici. I personální agentura nebo sousední barbershop mají výlohy, které vypadají o poznání lépe.

Vizuální balast, kam se podíváš

Lokalita trpí také klasickou boleslavskou nemocí: ignorancí k veřejnému prostoru a zbytečným vizuálním smogem. Příkladem jsou dva sloupy u chodníku, které drží reklamu na místní květinářství. Přitom hned vedle stojí lampa veřejného osvětlení, na kterou by šlo poutače elegantně umístit.

Dopravním bizárem je pak samotný semafor pro chodce. Neřídí žádnou křižovatku, funguje čistě na tlačítko, ale jeho reakční doba je tak zoufale dlouhá, že byste stihli doběhnout k semaforu o sto metrů dál a vrátit se zpátky, než vám blikne zelená.

A korunu tomu všemu nasazují drobnosti. Sice potěší, že město investovalo do estetických zasíťovaných plechových boxů, které mají schovat nevzhledné popelnice, jenže hned pět metrů vedle stojí další plastová popelnice jen tak volně na ulici. A evergreenem jsou plastové cedule lákající na „točenou zmrzlinu“, které majitelé provozoven elektropáskami připevní na každou druhou lampu. Nikdo se nikoho neptá, nikdo to nekontroluje a co je nejhorší, nikdo je nesundává. Reklama na zmrzlinu tak na lampě straší i v době, kdy už je stánek dávno zrušený.

Verdikt: Katastrofa se nekoná, ale ďábel je v detailu

Okolí Kauflandu rozhodně není žádným boleslavským „ghettem“ ani nejhorším místem k životu. Je to ale učebnicový příklad toho, jak dokážou nedotažené detaily, chybějící koncepce, vizuální smog a nevydlážděné bláto vytvořit v lidech pocit, že jsou na tom nejhorším možném místě.

Jak vnímáte okolí Kauflandu vy? Vadí vám blátivé cestičky a všudypřítomné parcel boxy, nebo jste rádi, že máte kde vyzvednout balíčky a zajít na dobrý kebab? Napište nám svůj názor do komentářů!

The post Nejhorší lokalita v Boleslavi, nebo jen špatná pověst? first appeared on Mladá Boleslove.

Už jsou to více než tři měsíce, co v Mladé Boleslavi začala platit nová parkovací zóna. Cíl radnice byl jasný. Vytlačit z obytných částí auta nerezidentů a zajistit, aby lidé po návratu z práce nemuseli desítky minut kroužit kolem bloků.

Zatímco někteří si novinku nemohou vynachválit a konečně parkují přímo před domem, jiní upozorňují na zásadní trhliny celého systému. Tou největší je podle místních (ne)fungující kontrola.

Parkování v Mladé Boleslavi

„Konečně nemusím kroužit kolem Baumaxu“

Pro řadu obyvatel znamenalo zavedení zóny B2 úlevu. Patří mezi ně i rezidenti, kteří dříve v exponovaných časech neměli šanci legálně zaparkovat. „Od té doby konečně můžu zaparkovat. Nemusím kroužit kolem Baumaxu a všude možně. Přijedu před barák a mám tam místo,“ pochvaluje si jeden z dotázaných obyvatel.

Samo zaregistrování do systému a vyřízení parkovací karty přitom podle něj byla „dětská rýmička“.

Podobně situaci vnímají i další. Volnější místa oceňují například lidé, za kterými jezdí návštěvy nebo studenti. Ti mají konečně šanci na hodinu či dvě legálně zastavit, aniž by blokovali dlouhodobá stání.

Kde chybí zóny, tam je teď „přerostlé parkoviště“

Zavedení zón na jednom místě však logicky přelilo problém o kus dál. Řidiči, kteří odmítají za parkování platit, jednoduše začali svá auta odkládat do ulic, kde zatím fialové zóny neplatí.

„Tam, kde nejsou místní zóny, je to pro nás horší. Ti, co by jinak parkovali ve fialových zónách, to bohužel dávají k nám,“ popisuje svou zkušenost jeden z obyvatel. Přesto ale uznává, že když potřebuje jet autem do centra k lékaři nebo k městskému bazénu, je situace s parkováním viditelně lepší.

Kdo to kontroluje? Podle lidí nikdo

Největší vlna kritiky se překvapivě nesnese na samotné zavedení modrých či fialových čar, ale na vymahatelnost pravidel. V ulicích sice mají kroužit monitorovací vozidla s kamerami, podle občanů je ale jejich efektivita mizivá.

„Kdo to vymyslel, toho bych nakopal. Když něco vymyslím, tak by tady ta kontrolní auta měla jezdit,“ zlobí se další z respondentů, kterému vadí, že pravidla se dodržují jen „na papíře“. Podle něj monitorovací vozy do některých ulic vůbec nezajíždějí.

Pocit, že systém nikdo nekontroluje, pak demotivuje i ty, kteří za registraci poctivě zaplatili.

Jak to vidíte vy?

Podařilo se vám po zavedení nového systému lépe zaparkovat, nebo se situace u vašeho domu naopak zhoršila? Potkáváte monitorovací auto? Napište nám své zkušenosti do komentářů pod článkem!

The post Nová parkovací zóna B2 first appeared on Mladá Boleslove.